Square-2

Square-2, podobně jako jeho známější předchůdce Square-1, má ve složeném stavu tvar krychle, přičemž v průběhu skládání dochází ke změnám tvaru. Hlavolam má oproti Square-1 několik (8) dílků navíc, což představuje i větší počet různých kombinací.

Na této stránce najdete:

Square-2 - redukce na Square-1
Square-2 - využití návodu pro hlavolam Square-1

Square-2 - redukce na Square-1

Podíváme-li se na značení pro hlavolam Square-1, vidíme, že Square-2 se od něj moc neliší. Rozdíl je v rozích - zatímco u Square-1 se jedná pouze o jeden dílek, u Square-2 se jedná o dílky dva. Nechť jsou tyto dva dílky tvořící roh označeny jako "růžky". Jeden roh se tudíž skládá ze dvou růžků.

Plně rozmíchaný hlavolam sice vypadá strašidelně (ještě strašidelněji než Square-1, a to už je co říct), přesto samotné skládání není obtížnější než u Square-1. Po redukci na Square-1 se totiž Square-2 skládá naprosto stejně.

Jde tak o to vhodně spárovat růžky tvořící rohy. Prvně si složíme prostřední vrstvu do tvaru čtverce (max. jedním přetočením). Dále si najdeme jeden růžek (označme si ho A) v horní vrstvě a tu pak otáčíme tak dlouho, dokud onen růžek A není složen (poznáme to podle barevného schématu prostřední vrstvy - barvy růžku a prostřední stěny musí souhlasit). Prostřední vrstva nám řekne, jaký růžek (označme si ho růžek B) musíme spárovat s právě složeným růžkem A, abychom dostali roh. Ke spárování přicházejí v úvahu dva růžky se stejnými barvami (čili B₁ a B₂). Jeden z těchto růžků (např. B₁) umístíme do dolní vrstvy (tak, aby se složený růžek A nacházel stále v horní vrstvě) a dále vrstvy natočíme tak, aby se ony dva růžky tvořící roh dali spárovat (po přetočení). Pokud po přetočení a spárování dvou růžků (A + B₁) tyto nemají tvar rohu, je to jasný signál toho, že musíme do dolní vrstvy umístit růžek B₂ a spárovat ho s růžkem A právě pospaným způsobem.

Malá odbočka: růžek A nemusí být složen jen v horní vrstvě, ale i v té dolní. Ve výsledku dostaneme na konci skládání vždy stav hlavolamu, který můžeme považovat za složený. Protože ale existují dvě možnosti, kam dát růžek A, existují i dva stavy složeného hlavolamu. Ty se od sebe barevně liší - pokud bude ve složeném stavu mít čelní stěna zelenou barvu a pravá stěna červenou barvu, pak v jednom případě bude mít horní stěna bílou barvu, zatímco ve druhém případě žlutou barvu (příp. jinou dle barevného schématu na vašem hlavolamu). Pakliže chcete na konci skládání dostat konkrétní barevné schéma, musíte si růžek A složit ve správné vrstvě.

Po složení prvního rohu jsme si jednoznačně určili barvu, jakou bude mít horní stěna (je to ta barva, která je na složeném rohu a zároveň není v prostřední vrstvě). Umístíme do horní vrstvy růžek, který tam patří (tak, aby se nerozmíchaly již složené růžky v rámci složeného rohu) a postupujeme analogicky se systémem popsaným výše (cílem je spárovat růžky C a D tak, aby se nerozmíchal již složený roh). Takto párujeme růžky nejprve v rámci jedné vrstvy, potom i v rámci druhé vrstvy.

Čím více je spárovaných růžků, tím obtížněji se hledá přetočení takové, které je nerozmíchává (a zároveň páruje další). Určitě by se dalo vypsat nejkratší řešení, kterým se dají růžky spárovat z jakékoli pozice na hlavolamu, ale tím byste se ošidili o radost najít párovací tahy sami a intuitivně. Když nejdou spárovat růžky třeba jen dvojím přetočením, prostě si s tím pohrajte a najděte si vlastní cestu, jak je spárovat. Hran (viz značení pro Square-1) je na hlavolamu celkem 8, tak je zkrátka musíte umístit tak, aby se místo složených růžků přesouvaly právě ony (složené růžky se samo. budou taky přesouvat, ale snad je z kontextu patrné, co jsem chtěl vlastně sdělit).

Square-2 - využití návodu pro hlavolam Square-1

Po spárování všech 16 růžků tvořících 8 rohů podle barevného schématu prostřední vrstvy se hlavolam zredukoval na Square-1. Pro Square-1 již návod existuje, čili další postup je popsán právě na odkazované stránce.

Děkuji Jardovi Flejberkovi za laskavé zapůjčení hlavolamu Square-2, díky čemuž mohl vzniknout tento návod.