(Rubikova kostka) 3x3x4

3x3x4 3x3x4

Vlastnostmi hlavolam odpovídá Rubikově kostce 3x3x4. Pojem "kostka" je zde mírně matoucí, neboť místo kostky (krychle) má hlavolam tvar kvádru (anglicky se tomu říká cuboid). Naneštěstí ale nic jako "Rubikův kvádr" neexistuje. Cílem hlavolamu je, jak jinak, sestavit každou stěnu z právě jedné barvy.

Na této stránce najdete:

  • (Rubikova kostka) 3x3x4 - složení dvou vnějších vrstev
  • (Rubikova kostka) 3x3x4 - složení dvou vnitřních vrstev

(Rubikova kostka) 3x3x4 - složení dvou vnějších vrstev

V prvním kroku se snažíme hlavolam dostat do pozice znázorněné na obrázku níže.

3x3x4

Pokud nebudeme brát v úvahu dvě prostřední vrstvy, hlavolam si můžeme představit jako Rubikovo domino. Principy skládání prvního kroku Rubikovy kostky 3x3x4 a Rubikova domina jsou tudíž totožné.

(Rubikova kostka) 3x3x4 - složení dvou vnitřních vrstev

V druhém a posledním kroku nám jde o to, abychom docílili složení dvou vnitřních vrstev - viz obrázek.

3x3x4

Je samozřejmě nežádoucí, aby se v průběhu skládání rozmíchaly již složené části hlavolamu - konkrétně horní a dolní vrstva. Z tohoto důvodu musí být v tomto kroku vynaložena určitá opatrnost.

Dvě vnitřní vrstvy se opět chovají jako Rubikovo domino. Způsob, jakým se dají složit (a zároveň předcházení rozmíchání již složených vrstev) může být následující: prvně umístíme rohy (při pohledu pouze na vnitřní vrstvy jako na Rubikovo domino) do svých vrstev. K umístění rohů do svých vrstev doporučuji provádět tahy U a D s následným R2, sloužícím jako výměna 2 a 2 rohů (2 pravých horních a 2 pravých dolních). Musíme však postupovat obezřetně - suma tahů R2 musí být sudé číslo (jinak by se rozmíchaly vnější vrstvy). To, do jakých vrstev rohy vnitřních vrstev patří, určují jednoznačně rohy vnějších vrstev hlavolamu.

Dále rohy vnitřních vrstev složíme za pomocí algoritmu R2 U' R2 U R2 U D' R2 U R2 U' R2 D. Ten vyměňuje dva horní pravé rohy a můžeme ho znát např. ze skládání Rubikovy kostky poslepu. Stejně jako v minulém případě je i zde nutné za U a D použít správnou vrstvu - tedy takovou, v níž se rohy vnitřních vrstev nacházejí. Protože počet tahů R2 v tomto algoritmu je sudé číslo, nedochází k rozmíchání vnějších vrstev hlavolamu.

V poslední fázi řešení zbývá poskládat hrany vnitřních vrstev. Osobně to dělám tak, že opakuji algoritmus (R2 U M2 U')·2 tak dlouho, dokud nesložím 3 ze 4 hran jedné vrstvy (samozřejmě si vrstvy vhodně natáčím - využívám princip konjugace). Pak hlavolam obrátím a skládám zbylé hrany stejným způsobem jako na Rubikově dominu. Protože se cyklí hrany na pozicích UR => DB, DB => DR, DR => UR (při pohledu jako na Rubikovo domino), bývá z časového hlediska výhodné konjugace využívat. Nicméně pokud budete provádět zmíněný algoritmus i bez nějakých větších optimalizací, hlavolam po nějaké době přejde do složeného stavu.

Nastíněný postup lze zhlédnout na doplňujícím videu.



Graficky stránku obohatili Michael Gottlieb a Boris Mouradov.